+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Lázeňský dům Purkyně

  • Hradiště Hradišťský kopec

    Hradiště Hradišťský kopec

    Konstantinovy Lázně, 34952

    (ve vzdálenosti 1,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hradiště Hradišťský kopec je rozlehlé a silně opevněné hradiště z pozdní doby bronzové, asi z 9. století př. n. l. Hradiště se nachází u vrcholku Hradišťského kopce (632 m n. m.), jež se zvedá nad Konstantinovými Lázněmi. Hradiště zaujímá plochu 50 ha a obvodové valy mají délku 3,7 km. Kromě valů se z původního hradiště dochovaly i pozůstatky bran. V roce 1995 bylo toto hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou. Význam tohoto hradiště spočívá také v tom, že bylo osídleno pouze v době bronzové. Bohužel byl v roce 1906 u severozápadního okraje hradiště otevřen lom, který oblast hradiště částečně poškodil. Opevnění hradiště tvořily dvě řady kamenů vzdálené od sebe 2,5 metru a výplň tvořila hlína a menší kameny. V hradišti byly tři prameny, které tu můžeme vidět i dnes.
  • Hrad Krasíkov

    Hrad Krasíkov

    Kokašice, 82479

    (ve vzdálenosti 3,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven.

  • Zámek Bezdružice

    Zámek Bezdružice

    nám. Kryštofa Haranta 1, Bezdružice, 34953

    (ve vzdálenosti 3,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    První zmínky o hradu a zámku Bezdružice, který se nachází 2 km od Konstantinových lázní, pocházejí ze 13. století. Většině lidí se vybaví jméno českého humanisty a cestovatele Kraštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí. Původní hrad byl opevněné sídlo, obklopené kamennou hradbou. Do současnosti se zachovalo nádvoří sevřené dvěma křídly gotických budov. Objekt byl vlastněn šlechtickými rody Kolowratů, Elpognárů a Lowensteinů a přistavován v období renesance, baroka a klasicismu. V roce 1868 postoupil zámek poslední bezdružický majitel rakousko-uherským úřadům pro účely soudu a vězení. Od 60. let minulého století byl zámek využíván jako rekreační zařízení. Zámek není veřejnosti přístupný!

  • Hrad Gutštejn

    Hrad Gutštejn

    Konstantinovy Lázně, 34952

    (ve vzdálenosti 4,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Gutštejn je jednou z nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Zřícenina hradu Gutštejn stojí na zalesněné výšině nad údolím potoka Hadovky poblíž Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Dispozice hradu byla dvojdílná. Z předhradí se dochoval pouze sklípek vytesaný do skály. Nejstarší částí hradního areálu je vysoká hranolová věž s výrazně zaobleným nárožím, dále se zachovaly zbytky jižního a severního hradního paláce a obvodová zeď vnitřního hradu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a stal se sídlem mocného rodu Gutštejnských. Jméno Gutštejn se poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1422 se hrad marně snažilo dobýt husitské vojsko. Již v 15. století však přestal hrad potřebám významného rodu Gutštejnských vyhovovat, jeho majitelé zde většinou trvale nesídlili. V roce 1566 se hrad Gutštejn uvádí jako pustý.

  • Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště Bezemín

    Cebiv, 34951

    (ve vzdálenosti 4,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Slovanské hradiště pochází z 8. až 9. století. Z původního hradiště se dochovaly valy a příkop. V lese v blízkosti hradiště je mohylové pohřebiště, kde je 45 mohyl. Hradiště a mohylové pohřebiště bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Hradiště mělo dvě samostatně opevněné části. Větší část hradiště je na ploše 3,5 ha a ohraničují ji pozůstatky valu a příkopu, jež byl vysekán ve skále. Menší opevněná plocha má 0,4 ha a val připomínají v převážné míře terénní nerovnosti. Bezemínské hradiště je podle archeologických nálezů označováno jako nejstarší slovanské hradiště západních Čech. A archeologické průzkumy rovněž dokazují násilné zničení tohoto hradiště. Mohylové pohřebiště pravděpodobně vzniklo ve stejném období jako hradiště. Mohyly jsou poměrně malé, největší z nich dosahují výšky pouze 60 cm.
  • Hrad Volfštejn

    Hrad Volfštejn

    Černošín, 34958

    (ve vzdálenosti 10,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Romantická zřícenina hradu Volfštejn se ukrývá uprostřed lesů na Tachovsku v Plzeňském kraji. Volfštejn byl hradem bergfritového typu a vynikajícím příkladem raně středověkého hradu, který nebyl narušen žádnými pozdějšími stavebními zásahy. Oválný hradní areál obtáčela hradba, bezpečnost zvyšoval hluboký ve skále vytesaný příkop. Dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž. Proti ní stával hradní palác, dochovaly se i zbytky dalších hradních staveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl zřejmě založen již v 1. polovině 13. století. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1316. V roce 1460 tehdejší majitelé Volfštejn opustili. Pustnoucí hrad pak zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Dostupné pouze pěšky celý rok

  • Premonstrátský klášter v Teplé

    Premonstrátský klášter v Teplé

    Teplá, 36461

    (ve vzdálenosti 11,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Klášter, který leží asi 2 km od městečka Teplá, založil v r. 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup.

    Později se střídaly období rozkvětu,ale i úpadku,způsobené válkami,loupežemi,požáry a morem. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 vyhořely budovy konventu a prelatury a znovu byly barokně vystavěny.V roce 1950 byl klášter uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA.Pouze kostel a knihovna byly v r.1958 zpřístupněny veřejnosti. V roce 1990 byl klášter, těžce poškozený, vrácen řádu premonstrátů.

    Nyní má tepelská kanonie 18 členů. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí.

  • Zámek Luhov

    Zámek Luhov

    Líšťany, 33035

    (ve vzdálenosti 14,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek byl postaven kolem roku 1780 v barokním slohu. Nynější majitelé od července 2006 zpřístupnili část přízemí, kde zaujme zejména rozsáhlá sbírka historických bicyklů Františka Babického z Rokycan.

    Prohlídka je možná o víkendech 10,00 až 16,00 do konce září.

     

  • Zámek Nečtiny

    Zámek Nečtiny

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 15,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s velkým rybníkem.

    Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků (1549 - 1623) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech 1855 - 1858, kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839 – 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf-Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení.

  • Hrad Preitenštejn

    Hrad Preitenštejn

    Nečtiny, 33163

    (ve vzdálenosti 16,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina gotického hradu Preitenštejn stojí na kopci asi 1,5 km jižně od obce Nečtiny na Plzeňsku. Z hradu se dochovaly valy, příkopy, obvodová hradba opevnění a torza zdí přilehlých hradních budov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 30. letech 14. století jako vojenský opěrný bod na důležité zemské stezce vybudovat král Jan Lucemburský. Později se hrad dostával do zástavy – páni z Gutštejna, Pluhové z Rabštejna. V polovině 16. století byl hrad definitivně opuštěn.

  • Klášter Kladruby

    Klášter Kladruby

    Kladruby, 34961

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    V údolí řeky Úhlavky se rozkládá bývalý benediktinský klášter, založený na počátku 12.století knížetem Vladislavem I. Tento klášterní komplex je největším svéhu druhu u nás a byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Dnešní barokní podoba areálu kláštera je z počátku 18.století. Areálu dominuje klášterní kostel, jež byl přestavěný ve stylu barokní gotiky. U jižní strany kostela je budova starého konventu a východně od něj najdeme starou prelaturu. Jižním směrem od prelatury je pak barokní budova nového konventu. Areál kláštera je veřejnosti přístupný. Součástí prohlídky je i návštěva knihovny z 19. století a prohlídky socha M.B. Brauna. V klášterním kostela se každoročně pořádají koncerty zvané Kladrubské léto.

  • Zřícenina Všeruby

    Zřícenina Všeruby

    Všeruby, 33016

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Na místě prastaré osady snad již z 9. či 10.století, byl koncem 12.století postaven šlechtický dvorec s kostelem sv. Martina. Před rokem 1269 zde vznikl kamenný hrad, který pozdeji zanikl a byl rozebrán na stavební materiál. Za Josefa II. byl kolem původního hradního kostela založen hřbitov.

  • Zřícenina hradu Buben

    Zřícenina hradu Buben

    Město Touškov, 33033

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu Buben se nachází nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže, přibližně 4 km západně od Města Touškov. Původní hrad byl založen ve 14.století a do dnešní doby se z něj zachovaly zbytky brány a věžovitého stavení. Kolem roku 1567 je uváděn jako pustý. Zřícenina je volně přístupná - nejbližší vlaková stanice je Plešnice.

  • Zřícenina Vrtba

    Zřícenina Vrtba

    Horní Bělá, 83018

    (ve vzdálenosti 19,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hrad Vrtba byl postaven v letech 1313 až 1318 a nechal jej postavit významný rod pánů z Vrtby, kteří vymřeli po meči až v roce 1830. Samotný hrad zanikl už v 16. století.  Zachoval se pouze mohutný val s hlubokým příkopem a terénní nerovnosti. Zřícenina hradu je volně přístupná a dojdeme k ní po modré turistické značce z obce Vrtbo.

  • Zámek Nekmíř

    Zámek Nekmíř

    Nekmíř, 83034

    (ve vzdálenosti 20,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek se nachází ve vsi Nekmíř na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má po stranách dvora pilířové arkády s klenutými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly portály z původní tvrze. Na zámek navazuje park.

    Původní tvrz vznikla již ve 14. století. V roce 1620 tvrz vyhořela a půl století zůstala v rozvalinách. V roce 1705 získali panství Vrtbové, za kterých byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Konečnou podobu zámek získal při přestavbě uskutečněné ve 2. polovině 18. století. Dnes je v havarijním stavu a chátrá.

  • Zřícenina Dolní Bělá

    Zřícenina Dolní Bělá

    Dolní Bělá, 33152

    (ve vzdálenosti 21,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zbytky původně gotického hradu, postaveného mezi lety 1313 a 1315 najdeme na kopci nad obcí Dolní Bělá. Později byl hrad přestavěn renesančně. V roce 1757 získal obec a hrad plasský klášter. V 18. století hrad postupně pustl a na konci 18. století byl zpustlý hrad rozbrán na stavební materiál. Z hradu se dochoval sypaný val s baštou, pozůstatky zdi a tři pilíře.

     

  • Zámek Manětín

    Zámek Manětín

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 22,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Architektonický skvost období baroka. Areál zámku je spojený s kostelem a vtělený do celkové kompozice středu města z doby kolem roku 1730. Přístupný je od dubna do října s prohlídkovou trasou. V areálu je park a hospodářský dvůr.
  • Štědrý hrádek

    Štědrý hrádek

    Štědrá, 36451

    (ve vzdálenosti 23,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zbytky malého hradu na ostrohu nad mlýnem a Mlýnským rybníkem v obci Borek. Pod hrádkem vede železniční trať ze Žlutic do Toužimi. První zmínka o něm pochází z roku 1361, v roce 1453 již byl opuštěn. Dochovány jsou pouze základy zdí a sklep mezi dvěma příkopy. Zřícenina je přístupná z kolejí buď od železniční zastávky Borek nebo od mlýna. Od kolejí v zatáčce před tunelem vede vyšlapaná pěšinka příkrým svahem přímo na hrad.

  • Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Kostel sv. Mikuláše v Boru

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 23,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel sv. Mikuláše byl na náměstí v Boru u Tachova postaven pravděpodobně již někdy v polovině 13. století, ovšem roku 1738 byl srovnán se zemí a jedinou částí, která se dochovala z dřívějšího období byla hranolová kostelní věž z roku 1526. Ihned po zboření staré svatyně se Borští pustili do stavby nového barokního chrámu. Na něm byly provedeny poslední úpravy na konci 20. století, kdy věž dostala po letech chátrání novou střechu a opraveny byly i fasády a fresky v interiéru. Ten je převážně také barokní, z druhé poloviny 18. století a na jeho výzdobě se podíleli např. V. V. Schmidt (fresky), J. Kramolín (hlavní oltář - malba) nebo J. Ch. Artschlag (oltář-sochy).

  • Zámek Bor

    Zámek Bor

    Bor, 34802

    (ve vzdálenosti 23,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    V údolí Lužního potoka 14 km od Tachova se nachází zámek Bor. Původně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka byl v 16.stol přestavěn na zámek. Svoji nynější pseudogotickou úpravu získal v 19.stol.. Zámek je stavebním unikáte, neboť se v nedotčeném stavu zachovala podstatná část středověkých prvků. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Ochoz věže se nachází ve výšce 30 metrů. Rod Švamberků, vlastnil zámek až do roku 1650. Panství držely plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali panství Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové. Ti drželi panství až do roku 1945. Součástí zámku je park o rozloze cca 16 ha.V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce vyhlídkové zámecké věže a přístupu do ní, s malou expozicí historie. Zámek je otevřen veřejnosti.

  • Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Hrad a zámek Bečov nad Teplou

    Bečov nad Teplou, 36464

    (ve vzdálenosti 24,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    V těsné blízkosti leží dvě nejvýznamnější historické památky Bečova nad Teplou.

    Hrad Bečov byl založen ve 14. století na důležité křižovatce zemských cest rodem pánů z Oseka. Největšího rozvoje doznal hrad v 15. a počátkem 16. století za držení Pluhů z Rabštejna, kteří velice zbohatli z těžby stříbra a cínu v okolí. Z té doby pochází renesanční Pluhovský palác. V době barokní byl postaven dolní zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Celé panorama areálu je velice působivé. Gotický hrad je ale z důvodu rekonstrukčních prací pro veřejnost uzavřen.

    V prostorách hradu byl za dramatických okolností v roce 1985 nalezen románský relikviář sv. Maura, který patří k nejcennějším v Evropě. Relikviář je dokladem románského zlatnictví mimořádné výtvarné a řemeslné kvality a je jedinou památkou svého druhu na území českého státu. Je vystaven s unikátní doprovodnou expozicí v budově barokního zámku. Zde jsou také k vidění zachovalé interiéry z 19. století a zámecká expozice. Ze zahradních teras jsou úchvatné pohledy do údolí i na městskou památkovou zónu. Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch - středověké popraviště a vychutnat si krásnou přírodu v okolí.

    Návštěvní doba v roce 2008 Duben - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00 Květen-červen - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Červenec-srpen - denně kromě pondělí 9:00-17:00 Září - denně kromě pondělí 9:00-16:00 Říjen - soboty, neděle, svátky* 9:00-16:00

    *v pracovní dny pouze pro předem objednané skupiny nad 15 osob

    Ceny I. okruh – relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí dospělí – 110 Kč senioři nad 65 let – 90 Kč studenti, ZTP – 70 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    II. okruh – zámecké interiéry  dospělí – 70 Kč senioři nad 65 let – 60 Kč studenti, ZTP – 50 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P – zdarma

    III. okruh – (spojený I. + II.) dospělí 140 Kč senioři nad 65 let – 120 Kč studenti, ZTP – 100 Kč děti do 6 let - zdarma ZTP/P– zdarma

    Vstupné mimo provozní dobu příplatek až 200%.

  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Tachově

    Tachov, 34701

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Původně raně až vrcholně gotický, dnes převážně pseudogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie je neodmyslitelnou dominantou západočeského města Tachov. Jeho hranolová věž je vysoká přes 60 metrů.

    Kostel byl pravděpodobně založen již kolem poloviny 14. století, za vlády Karla IV. Přestože byl postižen mnoha požáry (v polovině 16. století shořel téměř do základů), nájezdy husitů i bombardováním během 2. sv. války, zachoval si svůj původní vzhled dodnes. I výše zmíněné pseudogotické úpravy, které proběhly na počátku 20. století znamenaly spíš architektonickou evoluci než výraznou přestavbu.

    Vzácný je také interiér chrámu, zařízení je převážně barokní, doplněný rokokovými varhany a vzácnými sochami od J. Borkofa či pozdně gotickou sochou Madony z roku 1490.

  • Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Kostel sv. Petra a Pavla ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší architektonická památka ve Žluticích, která patří na Karlovarsku k nejcennějším. Tato trojlodní bazilika, budovaná od poloviny čtrnáctého století, je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. V interiéru se dochovaly fragmenty gotických maleb z r. 1435, renesanční figurální náhrobníky, hrobka Kokořovců, renesanční kamenná křtitelnice z r. 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář se dvěma obrazy a sochami z r. 1667. Chrám byl barokně upravován po r. 1660 a nákladně restaurován v nedávných letech. Vynikající součástí kostela jsou vzácné barokní varhany z let 1774 - 1775 Františka Prokopa Nolli z Úterý. Jedná se o největší a nejlépe dochovaný nástroj tohoto varhanáře. V roce 1994 byly tyto varhany prohlášeny Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Sousední barokní fara byla vybudována v r. 1764.

  • Zámek Nové Sedliště

    Zámek Nové Sedliště

    Staré Sedliště, 34801

    (ve vzdálenosti 27,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Malebný barokní zámek se nachází ve vsi Nové Sedliště na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s mansardovou střechou a dvěma hranolovými vížkami v nárožích severního průčelí. U zámku je anglický park.

    V roce 1792 nechal sklářský podnikatel František Koller postavit pozdně barokní zámek. V posledních letech využíval zámecký objekt státní statek a poté lesní správa.

  • Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Sloup Nejsvětější Trojice ve Žluticích

    Žlutice, 36452

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Trojiční morový sloup Nejsvětější Trojice se nachází v severní části Velkého náměstí ve Žluticích. Tento barokní sloup je jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách a pochází z let 1701 - 1704. Jeho výška dosahuje patnácti metrů. Autorem tohoto skvostu je žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda. U paty sloupu, jsou osazeny plastiky českých zemských patronů - sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha. Nad trojbokou základnou je patro s dvojicemi andílků a nad nimy se tyčí vysoký jehlanec s reliéfně znázorněnými oblaky, andílky a hlavami andílků. Vrcholu celého sloupu pak dominuje sousoší Nejsvětější Trojice.

  • Zámeček Kladská

    Zámeček Kladská

    Mariánské Lázně, 35301

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kníže Otto Schönburg-Waldenburg nechal v letech 1877 – 1878 vybudovat lovecký zámeček ve stylu švýcarských chat. Postupně přibylo v okolí zámečku ještě pět srubů v podobném stylu včetně hospody U tokajícího tetřeva. Po roce 1945 sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko, v současné době je zde hotel. Zámeček Kladská stojí u Kladského rybníka uprostřed nádherné přírody Slavkovského lesa nedaleko Lázní Kynžvart na Chebsku v Karlovarském kraji. Zámeček je zajímavá přízemní budova s dřevěným patrem ve stylu švýcarských loveckých chat.

  • Zámek Křimice

    Zámek Křimice

    Plzeň, 32200

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Empírový zámek je klenotem obce Křimice na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova. Na vstupním nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří, kterou vytvořil L. Widman. Na zámek navazuje park. Zámek není veřejnosti přístupný. V roce 1732 nechali Lobkovicové na místě zpustlé tvrze vybudovat zámek. V roce 1810 byla zbořena vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V roce 1831 byl zámecký objekt empírově upraven. V současné době je zámek soukromým majetkem a veřejnosti je tak nepřístupný.

  • Zřícenina hradu Kynžvart

    Zřícenina hradu Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 28,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu leží asi 1 km od lázní Kynžvart a vede sem žlutá turistická značka. Hrad je ze 13. století. Jako sídlo lapků byl Janem Lucemburským pobořen a po roce 1398 znovu vystavěn. Od roku 1648, po dobytí a vypálení Švédy i císařskými vojsky opuštěn. Z hradu se dochovaly rozsáhlé pozůstatky zdí.

  • Radčice

    Radčice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 28,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Radčice jsou městskou částí Plzně a najdeme ji v severozápadní části města. Radčice se rozkládají na levém břehu řeky Mže. V obci stojí bývalý zámek, dnes v něm sídlí soukromá střední umělecko-průmyslová škola. U jihozápadního okraje městské části je chráněné území přírodní památky Čertova kazatelna, kterou tvoří zajímavý skalní útvar. V Radčicích najdeme pěknou kapličku a zajímavou lidovou architekturu. Od roku 1995 jsou Radčice vesnickou památkovou zónou.

  • Hrad Rabštejn nad Střelou

    Hrad Rabštejn nad Střelou

    Manětín, 33162

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Nejmenší město v České republice, ale i v Evropě – Rabštejn nad Střelou, nacházející se na Plzeňsku, se chlubí řadou pozoruhodných památek, patří mezi ně i zřícenina hradu a barokní zámek. Z hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Barokní zámek je patrová budova s dvouramenným schodištěm.

    Hrad se poprvé připomíná již v roce 1269, o rozšíření hradu se postaral Oldřich Pluh z Rabštejna, který rabštejnské panství koupil v roce 1321. Za Gutštejnů hrad v roce 1467 marně dobývalo královské vojsko. Po roce 1524 vybudoval Lorenc Šlik ve východní části hradu renesanční zámek, když tento zámek zpustl, byl před ním v roce 1705 postaven nový barokní zámecký objekt, který byl v 70. letech minulého století rekonstruován pro potřeby školícího střediska ČTK.

  • Hornické muzeum

    Hornické muzeum

    Cínová ul. č. 408, Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 29,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Muzeum se nachází na místě bývalého dolu Vilém, kde se těžil cín již ve středověku. Vlastní budova muzea sloužila v 19.století jako úpravna cínové rudy. Expozice byla otevřena v září 1998. U muzea je na ploše několika hektarů budována venkovní expozice, jejíž součástí je původní těžní věž i strojovna dolu Vilém. Připravuje se i systém naučných stezek v okolí Krásna. Otvírací doba: duben - říjen, středa - neděle 9-12, 13-17 listopad - březen, pondělí - pátek 9-12, 13-17 Vstupné: dospělý 20Kč
  • Hartenštejn

    Hartenštejn

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hartenštejn je jeden ze zapomenutých hradů Karlovarského kraje. Byl pravděpodobně založen v 2. polovině 15. století Jindřichem z Plavy. Tento šlechtický hrad byl zároveň vojenským opěrným bodem, s velmi dobrou dělostřeleckou ochranou. Jako pustý je uváděn od roku 1609. Z hradu zbyly zbytky věží, příkopy s valem, sklepy a zbytky dalších staveb.

  • Pomník umučených žen

    Pomník umučených žen

    Prameny, 82060

    (ve vzdálenosti 29,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    V posledním měsíci druhé světové války se uskutečnil Pochod smrti. Z německého Helmbrechtu byla vypravena téměř tisícovka žen mnohých národností, převážně Židovek a vězeňkyň z koncentračních táborů. Celý průvod vyšel 13. dubna 1945. Z Helmbrechtu zamířil přes Ahornberg k hranici Protektorátu a odtud pokračoval přes Františkovy Lázně a Kacéřov do koncentračního tábora ve Svatavě. Sem dorazil 17. dubna a na další cestu se vypravil o tři dny později. Den nato, tedy 21. dubna 1945 se ženy se svými dozorci SS dostaly během ledového večera až k Litrbachám (Čisté). Vězeňkyně museli spát venku a byly umístěny na hřišti. Mrazivá noc se bohužel podepsala na životech dvanácti žen. Po noční příhodě oddíl pokračoval směrem na Stráž, kde na místním hřbitově bylo pochováno dalších deset mrtvých žen. Celou cestu až k Domažlicím následně lemují hroby. K Prachaticím totiž vyrazilo jen 150 zbylých žen se svými dozorci. To se již psal 5. květen 1945, který ohlašoval brzké osvobození americkými vojsky na západě Čech. V lese u bývalých Litrbach (Čisté) je vystavěn památník umučených žen. Dostal podobu kruhu, v jehož středu leží kámen s pamětní deskou. Celé kolo je ohraničeno dvanácti mohutnými žulovými kvádry, které symbolizují smrt dvanácti Židovek, jež nepřežili krutou noc.

  • Zámek Kynžvart

    Zámek Kynžvart

    Lázně Kynžvart, 35491

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře, získali kynžvartské panství (zámek a pozůstatky hradu na kopci) bratři Metternichové, kteří panství vlastnili až do roku 1945. Zámek má ve svých sbírkách velké množství neobyčejně zajímavých památek. K nejcennějším patří bezesporu čtyři pozdněgotické deskové oltářní obrazy od německého malíře Bernarda Strigela z roku 1510, představují legendu o nalezení sv. Kříže. K dalším cennostem patří kancléřova knihovna, jedna z nejvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice. Součástí zámku je park s jedenácti rybníky.
  • Pomník bývalého města Čistá

    Pomník bývalého města Čistá

    Krásno, 35747

    (ve vzdálenosti 30,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Památníček postavený jako vzpomínka na vysídlené městečko Literbach (Čistá). Městečko je prvně zmiňováno v roce 1350 jako součást bečovského panství, které patřilo Riesenburkům. V roce 1411 je zde střídají páni z Plavna a na konci 15. století se obec stává majetkem Pluhů. Na počátku 16. století za Jana Pluha z Rabštejna nastává největší rozmach městečka. Roku 1547 je Pluhům konfiskován majetek a Čistá se stává královským horním městem. Během třicetileté války dochází k útlumu těžby cínu a odchodu velké části německy mluvícího obyvatelstva do Saska. V roce 1772 město postihl velký požár. Definitivní zkázu však přinesl až rok 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec se stala součástí vojenského prostoru. Vlivem systematického ničení armádou byla obec doslova srovnána se zemí. Dnes se zde nachází pouze louky, staré stromy a tento pomník, jakýsi symbolický hrob celé obce.

  • Klášter Plasy

    Klášter Plasy

    Plzeňská 2, Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 30,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II.. Částečně pobořen husity v 15. století. Obnovován byl v barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho-Aichela, J. B. Matheye a K. I. Dientzenhofera. Zrušen byl spolu s dalšími kláštery Josefem II. roku 1785. Po r. 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů a kostel sv. Václava byl přestavěn na rodinou hrobku tohoto rodu. K vidění je část jedinečného základového vodního a vzdušného systému, ambitové chodby konventu s freskovou výzdobou, barokní kaple a kapitulní síň vyzdobené J. A. Pinkem a F. A. Müllerem, knihovní sál s částí původního mobiliáře, samonosná točitá schodiště dle Santiniho návrhů. Dochovány jsou unikátní barokní prevety s pisoáry přímo nad ramenem řeky Střely. Dále expozice lékárenství s bohatou tradicí ve zdejším klášteře - barokní, klasicistní a secesní lékárny včetně doplňujících předmětů. Druhá návštěvní trasa vás zavede do barokní sýpky s patrovou gotickou kaplí sv. Václava a Máří Magdalény a hodinovou věží s jedinečným hodinovým strojem. Otvírací doba: duben a říjen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.00 (víkendy a svátky)* květen a září: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 (mimo pondělí) červen - srpen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 (mimo pondělí) (* ve všední dny pouze pro předem objednané skupiny nad 10 osob) Jindy po předchozí dohodě. Začátek poslední prohlídky je totožný s koncem provozní doby. Vstupné KONVENT dospělí: 50 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 30 Kč děti do 6 let: 5 Kč cizojazyčný výklad: 100/80 Kč SÝPKA dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč VÝSTAVY dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč GALERIE STRETTI (jen na předchozí objednávku) dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč zapůjčení cizojazyčného textu (GBR, DEU, FRA, RUS) za příplatek: 20 Kč Aktualizováno dne: 24.1.2007

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel se nachází v blízkosti kláštera, barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

  • Bochovská radnice

    Bochovská radnice

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro stavbu budovy radnice. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých. Barokní radnice byla upravena na počátku 19. století. V současné době je v budově sídlo obecního úřadu obce Bochov a restaurace.

  • Metternichova hrobka

    Metternichova hrobka

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

    Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plasy. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas.

  • Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Kostel Archanděla Michaela v Bochově

    Bochov, 36471

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Prameny z r.1384 uvádí, že bochovský kostel patřil v té době pod žlutický děkanát. Prvním farářem byl zde Wolfhart, který zemřel roku 1356. Bochovský kostel byl vícekrát poškozen. Za husitských válek v r.1437 vyhořel. Prostředky na obnovu poskytlo město Cheb. Tehdy byl kostel zasvěcen Panně Marii. Znovu vyhořel roku 1445 a v roce 1469 byl spolu s městem vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1666 znovu lehl popelem. Při tomto požáru se žárem roztavily zvony. Nové zvony ulil zvonař Lowy z Prahy.

    Bochovský kostel je tvořen více stavebními slohy. Vnější stěny a klenba presbystáře nesou stopy gotiky, oválná okna, točené sloupy a kazatelna jsou barokní. Vchod je ve stylu renesančním a ze stejné doby pochází i náhrobky Steinsdorfů a Pollenhoferů. Kostel je římskokatolický, avšak v letech 1556 až 1623 byl využíván evangelíky.

  • Hrad Přimda

    Hrad Přimda

    Přimda, 34806

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu Přimda stojí na jižním konci skalnatého hřebene nad stejnojmennou obcí na Tachovsku v Plzeňském kraji. Přimda se považuje za nejstarší dochovaný kamenný hrad u nás. Přimda je národní kulturní památkou. Z hradu se dochovala zřícenina mohutné hranolové románské obytné věže – donjonu, která byla postavena z lomového kamene, dále se zachovaly zbytky poloválcové bašty z konce 15. století. Hradní zřícenina je volně přístupná.

    Hrad vznikl v pohraničním hvozdu na české straně počátkem 12. století, první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1121. Jeho zakladateli byli němečtí šlechtici – pravděpodobně páni z Vohburgu. Tento protiprávní skutek nezůstal bez odezvy – český kníže Vladislav I. hrad oblehl a dobyl. Od té doby se Přimda stala významnou pohraniční pevností, sloužila i jako celní stanice a příležitostně plnila i funkci vězení. Za Lucemburků se hrad dostal několikrát do zástavy, za Boršů z Oseka byl hrad v letech 1406 – 1418 dokonce sídlem loupežníků. Nejvýznamnějšími zástavními majiteli byli v letech 1429 – 1592 Švamberkové. Hrad však postupně ztrácel význam, na konci 16. století bylo panství rozprodáno a Přimda se proměnila ve zříceninu. V roce 1675 získali panství Kolovratové, kteří nechali po polovině 19. století hradní zříceninu provizorně zajistit.

  • Zámek Chyše

    Zámek Chyše

    Chyše 30, Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek se nachází mezi Rakovníkem a Karlovými Vary. První zprávy pocházejí z konce 12. století. Původní hrad byl v 15. století přestavěn a posléze dobyt a sbořen. V 16. století zde Mikuláš z Lobkovic nechal postavit renesanční zámek. Zámek byl ještě několikrát přestavován a zůstaly zde zachovány pozůstatky různých stavebních stylů.

  • Velká synagoga Plzeň

    Velká synagoga Plzeň

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v ČR, druhou největší v Evropě a třetí na světě. Pochází z druhé poloviny 19. století.

  • Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Divadlo bylo vystavěno v letech 1899-1902. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu. Postranní východy divadla vedou na přilehlé kamenné terasy se schodišti.Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Objekt zastřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů, jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost, Nadšení a Obětavost, Hrdinství a Osud. Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami. Také vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně.

  • Kostel sv. Anny v Plzni

    Kostel sv. Anny v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Stavba kostela sv. Anny probíhala krátce před rokem 1735, kdy byl vysvěcen. Projektoval a stavěl jej plzeňský rodák Jakub Auguston. Podélný kostel má tři prostorové jednotky s dvouvěžovým průčelím. Hlavní fasáda je po stranách obklopena věžemi. Její střední zvlněná část je prostoupena po stranách oblomenými pilastry na vysokém soklu. Obdobný pilastrový řád je i ve spodní části věžních rizalitů. Vstupní portál sedlového typu má profilované ostění ve štukovém rámci s uchy, s vrstveným vrcholovým klenákem.

  • Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Kostel Zvěstování Panny Marie v Chyších

    Chyše, 36453

    (ve vzdálenosti 32,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v obci Chyše u Žlutic v malebných Doupovských horách. Stojí na vršku zvaném Špičák (Špicberk) na východě obce a je viditelný ze širokého okolí. Jde o ranně barokní stavbu z 2. poloviny 17. století. Jeho věž skrývá dva vzácné zvony (1520 a 1572), z nichž starší je opatřen latinským nápisem, mladší českým nápisem. Za presbytariem kostela stojí márnice čtvercového půdorysu s vyžlabenými rohy, mansardová střecha je kryta šindelem. Kostel je obklopen hřbitovem s výklenkovými kaplemi. Hřbitov je nyní pietně upraven a jeho nejvzácnější náhrobky opraveny.

  • Plzeňská radnice

    Plzeňská radnice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Historická radnice je renesančním klenotem nejen města Plzně. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v r.1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Objekt radnice je dvoukřídlý. Pod hlavním křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Radnici tvoří dva domy jež byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté přestavěny. Ve druhé čtvrti 16. století byl objekt pozdně goticky přestavěn a vzniklo dvorní křídlo. V letech 1554-1559 byla radnice radikálně přestavěna a byly provedeny barokní úpravy. V 1etech 1849-1850 bylo dvorní křídlo zvýšeno o patro. V 1etech 1908-1912 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu a bylo vybudováno reprezentační schodiště.

  • Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Nám. Republiky 35, Plzeň, 31000

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Přímo v centru Plzně, na Náměstí republiky, se tyčí jedna z dominant města vysoká přes 100 metrů. Stavba byla započata na sklonku 13. století a dokončena počátkem 16. století. Poslední oprava kostela se konala v letech 1987-95 pod vedením architekta Šantavého. Papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni roku 1993 biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Katedrála je 58 metrů dlouhá 30 široká, klenby dosahují výšky 25 metrů. Je nejvyšší věží v ČR.

  • Vodárenská věž v Plzni

    Vodárenská věž v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Téměř na východním konci ulice Pražská, je dochována čtyřpatrová hranolová vodárenská věž, završená lomenou stanovou střechou s makovicí a korouhví. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami. Nad portálem je osazena klasicistní kovová pamětní deska. Vodárenská věž je kulturní památkou. Nejstarší zpráva o vodárneské věži pochází z roku 1532. Vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou. Pozdně gotická stavba byla přestavěna a zvýšena po roce 1822. Jako vodárna sloužila až do roku 1913, kdy byly provedeny rovněž dílčí úpravy, zejména v interiéru.

  • Masné krámy v Plzni

    Masné krámy v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu u nás s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Objekt Masných krámů je chráněný jako kulturní památka. Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu, kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. Základní výstavba pochází z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná neogotickým stoupajícím cimbuřím z minulého století.

    Masné krámy tvořila hlavní hala a do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů. Krámy byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie byla část bočních traktů zbořena a část rozšířena. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. V roce 1971 byl objekt Masných krámů rekonstruován.

  • Františkánský klášter v Plzni

    Františkánský klášter v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Klášter Františkánů a kostel Nanebevzetí pannny Marie si zachoval v podstatě svoji původní podobu z doby raně gotické. Trojlodní kostel má gotickou žebrovou klenbu, mohutný gotický vítězný oblouk a prostorné kněžiště rovněž sklenuté gotickou křížovou klenbou. Nejvzácnější památkou kostela je hlavní oltář, pocházející ze 17. století. Řád Svatého Františka byl do Plzně uveden současně se založením města na sklonku 13. století. Klidný rozvoj kláštera byl přerušen husity, kteří klášter značně poškodili. Klášter byl obnoven v letech 1434-1459. V druhé polovině 16. století klášter jen živořil (roku 1574 zde žili pouze dva bratři). Těžkou dobu museli bratři prožít zvláště na počátku třicetileté války, kdy byl klášter značně poničen.

  • Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích

    Čečovice, 80882

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel svatého Mikuláše v Čečovicích je nejvýznamnější a nejpozoruhodnější gotická stavba domažlického regionu. Kostel je velmi cenným dokladem vrcholné gotické architektury. Kamenická výzdoba kostela velmi připomíná architekturu velkých chrámů a katedrál. Jiný venkovský kostel u nás není zdoben tolika gotickými prvky a detaily. V roce 1999 byl tento kostel vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Kostel byl postaven pravděpodobně mezi lety 1330 až 1410 v místech kde bývalo starší pohřebiště v nedaleko tvrze, jež patřila pánům z Velhartic. Podle posledních archeologických průzkumů byl kostel nejspíše postaven v letech 1340 až 1360. V interiéru kostela se dochovaly původní gotické omítky a renesanční malby. V letech 1717 až 1724 byla ko kostelu přistavěna barokní věž. Nedávno prodělal kostel celkovou rekonstrukci a při ní byla odkryta původní malířská výzdoba.

  • Kamenný most Dobřany

    Kamenný most Dobřany

    Mostecká, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 33,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Starý most přes Radbuzu byl postaven v místě původního brodu na staré dálkové cestě již ve středověku. Je zmiňován v 16.století, barokně byl upraven r.1784 a v r.1879 bylo nově postaveno třetí pole. Po postavení nového mostu přestal sloužit silničnímu provozu a slouží pouze chodcům a cyklistům. Spojuje město s místní částí Dobřánky klidnou pěší cestou mimo rušnou silnici. Z iniciativy městské rady v Dobřanech byla 7. července 1994 založena "Sbírka na pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého ". Celkem 30 občanů a podnikatelů se podílelo na výtěžku 28.536 Kč. Rada města v únoru 1997 přijala nabídku od p.Václava Procházky ze Štěnovic na zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého. Dne 16. května 1998 v 10. hod. konalo se slavnostní svěcení sochy za účasti 150 občanů a hostů.
  • Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Existoval již před r.1259. V druhé polovině 14.stol. nahrazen vrcholně gotickou stavbou dovhovanou v obvodovém zdivu dodnes. Jako městský farní kostel je poprve zmiňován r.1431. R.1620 zcela vyhořel a zůstal tak až do r.1651, kdy byl provizorně opraven. K rozsáhlé pozdně barokní přestavbě došlo v letech 1757-58, kdy bylo nově zaklenuto kněžiště s freskou od J.J.Luxe, přistavěna příčná loď, zřízena kruchta, strop v lodi a nová fasáda včetně oken a střechy. Autor přestavby není znám, řešení však vychází z děl J. Augustona mladšího. Vnitřní cenné zařízení pochází ze stejné doby. V současné době se plánuje oprava jeho věže.
  • Zámek Stružná

    Zámek Stružná

    Stružná, 36472

    (ve vzdálenosti 33,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek Stružná (v obci Stružná) se nachází v těsné blízkosti mnohem známější a často navštěvované zříceniny hradu Andělská Hora, ležící na silnici č. 6 ( E48 ) z Prahy do Karlových Varů. Historie zámku ve Stružné je spjatá s Andělskou Horou, kdy jeden z jejich vlastníků Linhart Colona z Felsu nechal kolem roku 1598 vystavět nový zámek v Kysiblu. V roce 1622 zámek i s Andělskou Horou přechází do majetku Heřmana Černína z Chudenic. V letech 1734 - 1794 je ve vlastnictví rodu Hartigů. Do opětovného vlastnictví Černínů přechází zámek a jeho okolí v roce 1868 a patřil jim až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Po roce 1948 přechází zámek do majetku armády, která jej silně zdevastovaný prodala do soukromých rukou. V minulých letech prošel zámek částečnou rekonstrukcí, ale interiéry jsou silně zdevastovány činností armády a napadeny dřevomorkou. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

  • Kostel sv. Víta Dobřany

    Kostel sv. Víta Dobřany

    nám. T.G.M. 1, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Barokní kostel centrálního dispozice se dvěma oltáři na středu. Vlastníkém je Římskokatolická farnost Dobřany. MěÚ kostel provozuje jako výstavní a koncertní síň.
  • Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Bývalý klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem sv. Anny. V původním stavu je zachováno jen osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádou se sochami. Průčelí do Smetanových sadů, je rozděleno třemi risality, z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou.

  • Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Potvorov, 83042

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Románská svatyně sv. Mikuláše z let 1230-1240 je výraznou dominantou Potvorova nedaleko Kralovic na Plzeňsku. Původně nebyl účel stavby pouze církevní, sloužila zároveň jako pevnost, což je patrné ze stále pozorovatelných zbytků valů a příkopů. Kostel má jednu loď obdélníkového půdorysu s kruchtou, na východě navazuje nižší půlkruhová apsida - kněžiště zaklenutá konchou. V 18. století byla přistavěna předsíňa jižní straně a sakristie, po požáru v roce 1824 musela být obnovena hranolová kostelní věž.

    Fasády jsou členěny lizénami a zakončeny obloučkovou římsou se zubořezem. Velmi vzácný je původní ústupkový portál z jižní předsíně do lodi. Roku 1898 byly objeveny nástěnné malby v apsidě, pocházející z druhé poloviny 13. století.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozoruhodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Severně od lodi oktogonální kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky.

  • Hrad Věžka

    Hrad Věžka

    Druztová, 33007

    (ve vzdálenosti 36,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Romantická zřícenina hradu na vyvýšenině nad Berounkou. V místě, kde je s řekou spojen rybník u obce Druztová, ležící severně od Plzně. Hrad se poprvé zmiňuje r.1351, zanikl v 15. století (pravděpodobně během husitských válek). Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl ve 14. století. V roce 1351 se hrad uvádí jako majetek Švamberků. V roce 1406 hrad obléhal a dobyl Václav IV., v roce 1478 zničila hrad spojená vojska města Plzně a Matyáše Korvína. V 1. polovině 16. století se Věžka uvádí již jako pustá. Zásluhou plzeňského malíře a numismatika byly zbytky hradu v letech 1962 – 1972 vykopány.

  • Zřícenina Andělská hora

    Zřícenina Andělská hora

    Andělská Hora, 82231

    (ve vzdálenosti 36,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hrad, původně zvaný Engelsburg, vznikl zřejmě až koncem 14. století. Poprvé je připomínán roku 1402, kdy se po něm píše Boreš z Oseka. V dalších letech se majitelé často střídali. V letech 1406-14 patřil Oldřichovi Zajícovi z Házmburka, po jeho smrti připadl králi. Od roku 1430 byl majetkem Jakoubka z Vřesovic, roku 1437 přešel na Šliky, v 60. letech patřil Zbyňku Zajícovi z Házmburka a od roku 1466 pánům z Plavna. Poslední tři rody hrad upravovali , zejména páni z Plavna po jeho dobytí královským vojskem roku 1468. Po roce 1565 se majitelé opět střídali a v 17. století přestal být rezidenčním objektem. Roku 1621 byl konfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. Roku 1635 byl dobyt Švédy a poté již byl udržován pouze nouzově. Definitivně opuštěn byl po požáru roku 1718. Zřícenina hradu je dnes ve vlastnictví obce Andělská Hora. Přístupová cesta vede podél jižního boku strmé skály, na jejím západním konci se stáčí obloukem zpět k východu. Tam ji přehrazuje první brána krytá hradbou se střílnami a polookrouhlou baštou. Cesta dále pokračovala nepravidelným trojbokým púředhradím krytá pouze dřevěnou stěnou ke druhé bráně a do nádvoří jádra. Zpočátku jednoduchá druhá brána byla v pozdější fázi přestavěna do podoby průjezdu dvouprostorového věžovitého stavení se složitějším vývojem. Průjezd brány byl dodatečně zaklenut třemi poli cihlové křížové klenby. V zadní části nádvoří stál dvoutraktový lichoběžná palác, v jehož patře byly použity sklípkové klenby. V těchto místech podle archeologického výzkumu stála nějaká starší zděná stavba. Od paláce stoupá hradba s dnes zaniklou polookrouhlou baštou k nejvyššímu bodu skály, kde stával čtverhranný mírně lichoběžníkový donjon. Skalní za ním hřeben pokračuje dále k západu, kde nad vstupem stála další podsklepená stavba. Nejstarší fázi náleží nejspíš donjon spolu s budovou nad vstupem. Další fázi z 60.-80. let náleží opevnění nádvoří a první brány. Východní palác je dílem mladší stavební fáze za pánů z Plavna.

  • Zámek Kostrčany

    Zámek Kostrčany

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Obec Kostrčany leží 11 km severovýchodně od Žlutic. Poprvé se připomíná r. 1275, kdy ji držel Mikuláš z Kostrčan. První zmínka o zdejší tvrzi je z r. 1360, kdy patřila bratrům Buškovi a Jordánovi, jejichž potomci se zde udrželi až do konce 15. století. Roku 1521 získal Kostrčany Asman za Štampachu, který je roku 1571 vyměnil s Arnoštem Hasištejnským z Lobkovic za statek Valeč. Arnošt je pak roku 1573 postoupil Vítkovi z Hartenberka. Jeho synovi Petrovi pak byly Kostrčany zkonfiskovány za účast na Stavovském povstání v letech 1618 – 1620 a prodány Janu Hegnerovi z Rösselfeldu. Tehdy se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a probíhají zde rekonstrukční práce.

  • Mariánská Týnice

    Mariánská Týnice

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Poutní místo spojené s cisterciáckým klášterem Plasy. První zmínky jsou z roku 1230. Původně tady stál kostelík zasvěcený Panně Marii. V sedmnáctém století za cisterciáckých opatů Ondřeje Trojera a Eugena Tyttla začala výstavba barokního poutního komplexu, bylo zřízeno proboštství a zahájena stavba poutního chrámu Zvěstování Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Kupole chrámu postaveného na půdorysu řeckého kříže se v první polovině minulého století zřítila, v roce 2000 byla obnovena a celý areál rekonstruován. V bývalém proboštství sídlí od roku 1952 regionální muzeum orientované na historii severního Plzeňska. Součástí prohlídky jsou i prostory chrámu. Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí 9:00 - 17:00 květen až září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 listopad až březen pondělí - pátek 9:00 - 15:00 Vstupné činí 25 Kč (děti 15 Kč)
  • Barokní most přes Radbuzu

    Barokní most přes Radbuzu

    Bělá nad Radbuzou, Bělá nad Radbuzou, 34526

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Most byl postaven kněžnou Metternichovou zřejmě v letech 1723-1725 podle vzoru pražského Karlova mostu. Má 8 oblouků a nese šest barokních soch svatých. Most byl dopravní stavbou i kultovním místem, konaly se na něm pouti, sloužily pobožnosti.
  • Červený Hrádek

    Červený Hrádek

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Červený Hrádek je vesnickou památkovou zónou. Lidová stavební kultura kdysi samostatné vsi Červený Hrádek dnes tvořící součást obvodu Plzeň 4, patří také k důležitým zástupcům památkového fondu. Renesanční a barokní stavební produkce dodnes zanechala své stopy v řadě staveb. Byl to však především tzv. lidový klasicismus, který Červenému Hrádku vtiskl jejich tolik charakterisktický a mnohdy neopakovatelný ráz. Klasicismus navázal na předešlé stavební kultury a zároveň ovlivnil výstavbu lidových domů nejen po celé 19. století, ale i v prvních desetiletích století následujícího. Až stavební produkce druhé poloviny našeho století začala pomalu, ale jistě, měnit tvářnost této lokality natolik, že hrozba celoplošné likvidace nebo přestavby začala nabývat nebezpečných rozměrů.

    Zajímavý barokní zámek Červený Hrádek stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Jirkova na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je rozlehlý čtyřkřídlý objekt s mansardovou střechou a výrazným rizalitem uprostřed hlavního průčelí. V ose průčelí je vchod s bohatě zdobeným portálem, k němuž vede dvouramenné schodiště. V nádvoří se dochovaly arkády. Výstavné jsou nejen vnější fasády, ale i zámecké interiéry, z nichž vyniká slavnostní sál s bohatou výzdobou stěn, dále rytířský sál a zámecká kaple sv. Jana Křtitele. Návštěvníci si mohou také prohlédnout pracovnu M. Hohenlohe, expozici vojenství, starožitných hodin a další zajímavosti. Zámek obklopuje park – je zde i zámecké divadlo z konce 18. století. Předchůdcem zámku byl hrad, původně zvaný Borek, který založil kolem roku 1300 Albrecht ze Seebergu. V roce 1421 poškodili hrad husité, poté byl však opraven a natřen červenou barvou – od té doby se nazýval Červený Hrádek. Za třicetileté války byl hrad několikrát vydrancován. Tehdejší majitelé – Hrzánové z Harasova pak nechali zbytky hradu zbořit a na jeho místě vybudovat v letech 1669 – 1675 honosný barokní zámek. Za Ferdinanda Maxmiliána Hrzána měl na zámku v letech 1687 – 1688 svou dílnu sochař Jan Brokof, který plastikamu vyzdobil zámecký park. Později na Červeném Hrádku sídlili Lichtenštejnové, Aueršperkové a od 19. století Hohenlohové. Max Egon Hohenlohe spolupracoval s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a zorganizoval na zámku v roce 1938 setkání jejích představitelů s lordem Runcimanem. Dostupné autem po celý rok Na místě gotické tvrze byl v roce 1747 postaven barokní zámek, který byl po požáru koncem 19. století upraven. Později zámek sloužil jako domov důchodců. Barokní zámek se nachází v severní části obce Červený Hrádek na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova se zazděnými arkádami v přízemí. Dostupné autem po celý rok
  • Hvězdárna Karlovy Vary

    Hvězdárna Karlovy Vary

    K letišti 144, Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hvězdárna v Karlových Varech se vedle vědecké činnosti věnuje popularizaci astronomie se zaměřením převážně na mladší generaci. Organizuje nejrůznější astronomické kouržky, s nimi spojené letní a zimní tábory a spoustu jiných akcí. Díky robotizovanému teleskopu nabízí on-line pozorování různých astronomických objektů. První astronomický kroužek byl v Karlových Varech založen roku 1954. V roce 1959 začala stavba hvězdárny, na které se podíleli převážně členové astronomického kroužku a později jim byla nabídnuta pomoc od podniku Pozemní stavby Karlovy Vary. Hvězdárna byla dokončena roku 1963. V roce 1971 zasáhl hvězdárnu požár a z velké části ji poškodil. Budova byla dána do stavu vyhovujícím všem kriteriím až po roce 1993.
  • Zřícenina kostela sv.Linharta

    Zřícenina kostela sv.Linharta

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Na Sovově stezce se nachází kaplička sv. Linharta a několik desítek metrů nad ní v lese je torzo původně románského kostela sv.Linharta. Patřil do obce Obora, která byla staršího založení než Karlovy Vary, ale zanikla s rozkvětem města v 16.stol. Archeologický výzkum prováděný zde od r. 1989 Karlovarským muzeem odkryl dlažbu románského kostela a celou řadu architektonických detailů této památné stavby. Za palouky vpravo od cesty je lesní restaurace Linhart pověstná podáváním pstruhů a jablkového závinu, samožřejmě vedle dalšího výběru jídel a nápojů. K restauraci je také možný příjezd autem z opačné strany od silnice u žst. Březová.

  • Hrad Loket

    Hrad Loket

    Zámecká 67, Loket, 35733

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Loket je románský hrad s expozicí stavebního vývoje hradu, muzeem historického porcelánu a historických zbraní. Je zde k vidění torzo nejstarší románské rotundy se čtřyřpatrovým vězením, románská věž s vyhlídkou, obřadní síň, rytířský sál. Jeho stáří je více jak 800 let. Byl založen v 2. pol. 12. století pravděpodobně králem Vladislavem II. V roce 1319 byl zde vězněn 2 měsíce tříletý kralevic Václav, pozdější Karel IV., přesto na Loket nezanevřel a zařadil ho mezi královská města.V roce 1434 zastavil císař Zikmund Loket svému kancléři Kašparu Šlikovi. Šlikové zde vládli více než sto let a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo.Na počátku 19.století byl zchátralý hrad přestavěn na městskou věznici, která byla zrušena až v roce 1948. V roce 1992 byl hrad navrácen městu a od roku 1993 je zpřístupněn veřejnosti. Otevírací doba denně: listopad - březen 9.00 - 16.00h duben - říjen 9.00 - 17.00h Ceny vstupného s průvodcem : dospělí 80,-Kč děti, studenti, důchodci,ZTP 50,-Kč s textem: dospělí 70,-Kč děti,studenti ,důchodci,ZTP 40,-Kč Naše hradní nabídka je rozšířena o prohlídky mimo návštěvní dobu, pořádání svateb, pronájem reprezentačních prostor, středověké hostiny.
  • Japonská zahrada

    Japonská zahrada

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zahrada vznikla podle návrhu japonského zahradního architekta Kanji Nomura v Karlových Varech. Byla postavena Japonkou žijící v Mnichově, paní Masumi Schmidt - Muraki. Je postavena do kruhu symbolizující jin a jang. Slouží k meditaci a očistění mysli. Stala se kuriozitou evropského formátu, na kterou se chodí podívat mnoho návštěvníků města. Myšlenka na zřízení japonské kamenné zahrady vzešla od paní Masumi Schmidt-Muraki. Japonské inspirace a ohlasy mají v Karlových Varech více než stoletou tradici. Tuto kamennou zahradu navrhl přední mistr svého oboru, Doc. Kanji Nomura. Jedná se o speciální zenovou zahradu, která má sloužit meditaci . Bez využítí vody má vyjadřovat element vody. Ve světě Zenu jde o to, vytvořit z Prázdnoty cosi hmatatelného, tedy z duše hmotu. Kruhový tvar zahrady s vnitřním obloukem vyjadřuje principy JIN a JANG – sjednocení kladu a záporu v harmonický celek, nebo Evropu a Asii, nebo ostrov muže a ostrov ženy. Objekt zahrady má schopnost působit coby „přijímač“ a „vysílač“ kladných vln a vibrací z kosmu a za zemského magnetismu. Těmito energiemi se kameny „nabíjejí“ a mají schopnost předávat je vnímavým lidem. Kameny mají harmonizovat lidskou mysl a zdraví. Zahradu je možno považovat za přírodní chrám. Některé vertikálně situované velké kameny jsou analogií k evropským menhirům – mají sloužit jako příbytek bohů. Je pozoruhodné, že zahrada vznikla na konci tzv. vřídelní linie, jež protíná Karlovy Vary a na jejíž ose vyvěrají všechny thermy. Mistr Nomura zahradu lokalizoval v krásné přírodní poloze, jež má silné magnetické vyzařování. Dostupné autem po celý rok
  • Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 38,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora.

    Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720 - 64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz.

  • Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 38,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Významnou památku Valče představuje zámecký kostel Nejsvětější Trojice, podstavený architektem G. A. Biana Rossou v letech 1710 až 1728. Dnes je to značně zbědovaná nepřístupná troska obehnaná dřevěným plotem, s poničenou omítkou i interiérem. Valeč je pravděpodobně jediným místem v Čechách, kde se dochovaly stavby Itala Antonia Bianna Rossa, jenž právě zde roku 1732 zemřel.

    Oválný půdorys kostela je zastřešen velkou kopulí (v 50. letech 20. století byla tato kopule zcela nevhodně opravena) s osmibokou lucernou. Celá fasáda je členěna pilastry z červeného pískovce a zdobí ji sochy světců. Interiér kostela je značně poškozen. Cenné jsou varhany, které byly roku 1994 opraveny. Před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojce z roku 1725 se sochami českých patronů. Sochařská výzdoba je završena sochami Madony, Krista a Boha Otce. Sloup je rovněž poškozen zubem času (a snad ještě více lidskou rukou) a čeká na opravu.

  • Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Evangelický kostel sv. Petra a Pavla v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 38,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Evangelický kostel u Císařských lázní byl postaven v polovině 19. století v novorománském slohu s některými pseudogotickými a pseudorenesančními prvky. Roku 1864 k němu byla přistavěna věž, jejímž architektem byl J. Zeissig. Do roku 1946 byl kostel zasvěcen pouze sv. Petru. V současné době patří Československé církvi husitské.

  • Zámek Valeč

    Zámek Valeč

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 38,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Rekonstruovaný zámek s parkem se nachází ve stejnojmenné obci na Karlovarsku. Původní tvrz ze 14. století byla zničena na konci 15. století. V první polovině 16. století zde nechal Smil Osovský z Doubravic postavit tvrz novou. Ta byla na počátku 18. století barokně přestavena na zámek. V roce 1945 byl zámek, na základě Benešových dekretů, zkonfiskován. Areál není přístupný veřejnosti z důvodů příprav na zpřístupnění objektu zámku v průběhu roku 2007. V současné době je přístupná zámecká zahrada.
  • Zámek Doubí

    Zámek Doubí

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1369, kdy Doubí patřilo mezi královská léna hradu v lokti a působil zde loketský man. rytíř Frencl z Dubu. V období husitských válek zde pobývali loupeživí rytíři. V 16. století byl hrad propuštěn z loketského manství a přestavěn na renesanční zámek. R 1700 byla do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi vystavěna původně barokní kaple, která byla v roce 1865 rozšířena a upravena v novorománském slohu. Podle projektu arch. Franze Maděra byl v letech 1868-85 na severní straně nádvoří vybudován „salón“ ve stylu maurské architektury a vystavěna nová neorenesanční budova.

    Rokem 1945 nastala postupná devastace celého objektu, změnu nepřinesl ani rok 1989. Ta nastala až v r. 2000 příchodem současného majitele Karla Holoubka, který chátrající ruinu zámku koupil a s velkým úsilím zrekonstruoval do současné podoby.

  • Zámek Kaceřov

    Zámek Kaceřov

    Kaceřov, 83020

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Florián Gryspek vybudoval v Kaceřově na zbytcích gotické tvrze nevšední budovu - moderně renesanční vilu. Obehnal ji mohutnými příkopy a vybavil v té době všemi dostupnými opevněními. Působila nedobytným dojmen. Její stavba začala v roce 1540 a trvala 23 let. V 1827 přešla do majetku kancléře Metternicha, který zde vybudoval sýpky. Po požáru v roce 1912 zbyly z objektu jen holé zdi. V 60. letech začala její obnova, ale nebyla dokončena. Dnes zde můžeme spatřit renesanční interiéry v různém stupni zachovalosti od zřícených po částečně obnovené, sbírku exotických kuriozit a unikátní opevnění tvořené vyzděným příkopem, zpevněným čtyřcípými nárožními dělovými bastiony. Obnovená francouzská zahrada je součástí zámku. Zámek je v současné době v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti.
  • Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Kostel sv. Jana Křtitele ve Valči

    Valeč, 36455

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Farní kostel sv. Jana Křtitele je umístěn v pomyslném těžišti téměř trojúhelníkového Trhového náměstí ve Valči. Terén náměstí vzhledem k východu zřetelně klesá a tak má západní průčelní věž zcela dominantní postavení. Prostor kostela tvoří presbytář, hlavní obdélníková loď, ke které se připojuje dlouhý chór. Západně od lodi je připojena mohutná průčelní zeď, vlevo je kaple sv. Sebastiána, vpravo se nachází sakristie a nad ní oratorium. Po levé straně navíc je nově přistavěna kaple Krista na hoře Olivetské.

    Nejzajímavější výtvarnou součástí výzdoby kostela jsou nástropní malby zpočátku 17.století. V kostele je rovněž 8 náhrobků ze 17.století, které jsou spolu s epitafem Štampachů začleněny do seznamu Státních kulturních movitých památek. Hlavní oltář pochází z 18.století, varhany z 19. století. Při rekonstrukci fasád prováděných v letech 1999 – 2001 zjištěné nálezy na stěnách objektu umožňují předpoklad, že kostel ve výrazně menší velikosti byl pravděpodobně stavěn již v 11. či 12. století.

  • Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Barokní chrám sv. Máří Magdaleny je nejvýznamější karlovarskou sakrální památkou. Stojí na náměstí Svobody, přímo v centru Karlových Varů. V interiéru můžete spatřit dvě gotické madony, barokní oltářní plastiky (J. Eberl), oltářní obraz (E. Dollhopf) a postranní oltářní obraz sv. Máří Magdalény (J. Kramolín). Stavba je dílem známého architekta K. I. Dienzenhofera a pochází z let 1732-1736. Původně na tomto místě stál gotický kostel ze 14. století.

  • Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Dýšina, 33002

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Gotický kostel Šimona a Judy byl r. 1328 posvěcen ke cti a chvále Nejsv. Trojice pražským biskupem. Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. Od té doby prodělal stavební změny a přístavbu.

    Jde o jednolodní kostel s dvojicí věží v západním průčelí, schodišťovým šnekem a předsíní se zúženým presbytářem polygonálně ukončeným, k jehož jižní straně přiléhá obdélníková sakristie. Z vnější strany člení kostel jednoduché odstupněné opěráky, průběžná gotická římsa a obdélníková polokruhem ukončená okna. Užší presbytář odděluje vysoký triumfální oblouk. Z původní stavby pochází zdivo lodi s opěráky a římsou, presbytář a sakristie. Ve druhé polovině 17. stol. byl kostel barokově upraven, pořízena klenba lodi a dvouvěžové průčelí s předsíní. Na kostelní věži umístěny hodiny, které byly později přeneseny na věž nové školní budovy r. 1818. Třetí vížka na kostele pořízena r. 1800. Zařízení kostela je z 18. a 19. století.

  • Zámek Diana

    Zámek Diana

    Rozvadov, 34807

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Klasicistní lovecký zámek Diana se nachází na Tachovsku v Plzeňském kraji. Zámecký objekt byl vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže, v interiéru jsou malby a fresky Diany – bohyně lovu. Centrální jednoposchoďový pavilon je zastřešen kupolí ukončenou kovovým sedícím jelenem. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park s exotickými jehličnany, tulipány, duby, červenými buky, jírovci. K jihu se táhne alej jasanů, na sever pak alej jilmů, javorů a lip.

    Hrabě František Kolovrat Libštejnský nechal kolem poloviny 18. století postavit lovecký zámek. V minulém století byl zámek využit jako domov důchodců.

  • Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Kostel sv. Lukáše v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Díky finanční podpoře anglických návštěvníků lázní byl v Karlových Varech na konci 19. století (1877) vybudován novogotický kostel zasvěcený sv. Lukáši. Stojí na Zámeckém vrchu v centru města, má křížový půdorys a je neomítnutý, přičemž právě holé zdivo dodává kostelu cizokrajný nádech.

  • Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    Státní hrad a zámek Horšovský Týn

    nám. Republiky 1, Horšovský Týn, 34601

    (ve vzdálenosti 39,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Nejvýznamnější památkou města Horšovský Týn je Státní hrad a zámek Horšovský Týn, který patří k architektonicky nejvýznamnějším památkám západních Čech. Veřejnosti je přístupný v něklika prohlídkových okruzích: hrad, zámek, kuchyně, purkrabství, erbovní sál a zcela jistě stojí za to navštívit zámecký park.
  • Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla - pětikopulová stavba v centru Karlových Varů. Byl postaven architektem G. Wiedermannem dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy za přispění ruské šlechty. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje ruského cara Petra I. při stavbě domu U páva r. 1711. Stavební práce probíhaly mezi lety 1893 – 1897.

  • Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Kostel sv. Ondřeje v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hřbitovní kostel sv. Ondřeje je nejstarším karlovarským kostelem, původně pozdně gotickým. Byl postaven na konci v 15.století, ale dnešní podoba je výsledkem přestavby z roku 1841. Přilehlý hřbitov byl zrušen r. 1911a přeměněn na Mozartovy sady, ale pochována tu byla řada slavných osbností, např. dr. David Becher, dr. Jean de Carro nebo architekt F. Gilly.

  • Tunelová lanovka Imperial

    Tunelová lanovka Imperial

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 39,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Nejstarší karlovarská lanová dráha byla uvedena do provozu 18.5.1907. Její zvláštností je především to, že po celé délce je ukryta v tunelu. V Evropě je to nejstarší lanová dráha tohoto typu. Od samého počátku byla stejně jako další lanovky v Karlových Varech poháněna elektromotorem. Ze všech českých pozemních lanovek má největší sklon trati.

    Délka tratě 127 m Maximální sklon tratě 495 promile Nadmořská výška dolní stanice 381,44 m Nadmořská výška horní stanice 436,63 m Výškový rozdíl 55,19 m

  • Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Kostel sv. Urbana v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Nejstarší dochovaný objekt  v Karlových Varech, kostel sv. Urbana, stojí v městské části Rybáře. Vznikl patrně ve 2. pol. 13. stol. v rámci kolonizace. Do dnešní doby se stavba dochovala spíše v podobě zříceniny.

  • Doubrava u Chebu

    Doubrava u Chebu

    Lipová, 82052

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Půvabná vesnička jižně od Chebu, nedaleko státní hranice s Německem. V této zatím turisticky nedoceněné obci nad údolím Stebnického potoka se dochovalo několik statků chebského typu, vytvářející malebný celek. Nejznámější ze souboru staveb je Rustlerův statek z roku 1751, který byl přeměnen na soukromý skanzen se sbírkou starého nářadí a jiných historických zajímavostí. Krásná příroda v okolí láká k turistickým i cykloturistickým výletům.

    V roce 1995 byla Doubrava vyhlášena vesnickou památkovou rezervací.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Karlových Varech

    Karlovy Vary, 36001

    (ve vzdálenosti 40,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel Povýšení sv. Kříže stojí v Karlových Varech – Rybářích. Byl postaven v pseudorománském slohu v letech 1904-1906. Hlavními architekty byli N. Sichert a K. Schaden.

  • Zřícenina Libštejn

    Zřícenina Libštejn

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Historie: Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Od té doby je už jen pustošen a rozebírán. Materiál z něho se nachází ve stavbě nejednoho stavení v okolních vesnicích. Současnost: Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce.

  • Zámek Sokolov

    Zámek Sokolov

    Sokolov, 35601

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Pozdně renesanční a raně barokní sokolovský zámek se nachází ve středu města. Byl vystavěn na místě původní vodní tvrze ze 13.stol.a pozdně gotického hrádku Šliků. V roce 1622 po bitvě na Bílé Hoře získali zámek Nosticové, kteří jej přestavěli. Z této doby pochází i kašna na nádvoří. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně, obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V první polovině 18. stol. bylo upraveno okolí zámku na zahradu podle francouzského způsobu. V letech 1800-1805 nechal hrabě Bedřich Nostic opravit zámek v klasicistním stylu. V současné době zámek tvoří čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím a čtyřmi nárožními věžemi. Zajímavostí je, že jeho severní věže jsou válcovité a jižní věže hranaté s okrouhlou spodní části. Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum se zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví, geologii a ekologii. Zámek je veřejnosti přístupný sezónně.

  • Zámek Liblín

    Zámek Liblín

    Liblín, 83274

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek je perlou obce Liblín na Rokycansku v Plzeňském kraji. Dvoupatrová zámecká stavba má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Na zámek navazuje anglický park s barokními plastikami z 18. století. Zámek je mostem spojen s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Na místě původní tvrze nechal Kašpar Ledebur v letech 1770 – 1780 postavit patrový barokní zámek. V letech 1847 – 1857 byl zámek zvýšen o patro a klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče a jako tzv. domov sociálních služeb slouží dodnes.

  • Slovanské hradiště Hůrka

    Slovanské hradiště Hůrka

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Slovanské hradiště Hůrka leží v blízkosti města Starý Plzenec. V době Přemyslovců bylo hradiště správním centrem západních Čech. Z původního hradiště se do dnešních dnů dochovala kromě valů a základů kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, rotunda svatého Petra. V roce 1978 bylo hradiště Hůrka vyhlášeno Národní kulturní památkou. První zmínka o hradišti je z roku 976. Na kopci nad řekou Úslavou stával pravděpodobně dřevěný hrad chráněný valy. Hradiště mělo rozlohu 1 ha. Románská rotunda byla postavena v předhradí v 10. století a jako jediná se z hradiště dochovala. Součástí hradu býval kostel svatého Vavřince. Svůj význam ztratilo hradiště ve 13. století kdy vzniklo město Plzeň.

  • Zámek Bušovice

    Zámek Bušovice

    Bušovice, 33823

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Obec Bušovice leží asi 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházící z počátku osmnáctého století, je barokní patrová stavba s mansardovou střechou. Do má dvora pavlač a vystupující část kaple. Vchody mají kamenné ostění. Zámek postavili Vidršpergárové podle architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710. Od roku 1827 (1830) do roku 1977 byla v zámku umístěna škola. Nyní je zde umístěn archiv Státní vědecké knihovny Plzeň. Objekt je sice veřejnosti nepřístupný, je však rekonstruovaný a ve výborném stavu a je chráněn památkovým úřadem.

  • Socha Ecce Homo s podstavcem

    Socha Ecce Homo s podstavcem

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Socha Ecce Homo vyjadřuje biblický motiv, výjev. Pochází z roku 1722, z počátku osmnáctého století, kdy Čechům vládl poslední čistokrevný Habsburk Karel VI, vrcholila doba baroka. Rakouská monarchie stále zápasila s nájezdy Turků na Evropu, které do boje posílal paša Ahmed III. Právě na Turky platil slavný italský vojevůdce v rakouských službách, který je na počátku osmnáctého století dvakrát porazil na hlavu a zahnal je zpět za řeky Sávu a Dunaj. Tento vojevůdce se jmenoval Raimondo Montecuccoli. Z jeho rodiny pocházel také i kníže Pius Montecuccoli, který krátce držel liblínské panství a to v letech 1721 -1725. K liblínskému panství také v té době patřila se dvorem Žíkov obec Olešná. Sloup se sochou Ecce Homo byl postaven v roce 1722 a stál na začátku cesty vedoucí ke hradu Libštejn. Ten byl již v té době téměř padesát let v rozvalinách po švédských nájezdech. Socha stála mezi dvěma vzrostlými jasany až do roku 1994 při silnici z Radnic k Liblínu u dvora Zavadilka, u hranic katastru Olešné a Liblína. V devadesátých letech byl podstavec a dřík v žalostném stavu, na pískovec působila destruktivně z jedné strany posypová sůl ze silnice, z druhé strany umělá hnojiva rozmetaná na blízkém poli a hrozilo tak zřízení památky. V roce 1995 byla socha odvezena k restaurování. Mnozí si mysleli, že sochu někdo ukradl a případ vyšetřovala i policie. Naneštěstí sochař, kterému byla práce svěřena zemřel. Úřednice, která práci zadala, odešla z úřadu na mateřskou a tak to vypadalo, že socha se do našeho kraje už nevrátí. Až do roku 2004, kdy starosta obce Němčovice na sochu náhodně vzpomenul. Po jednání zastupitelstev obcí Liblín a Němčovice, darovala obec Liblín tuto nemovitou kulturní památku do vlastnictví obce Němčovice a tak mohly započít práce na její obnovení a instalaci. Bylo nutné zjistit, kde se jednotlivé díly po tak dlouhé době nacházejí. Podstavec s dříkem ležel na jedné zahradě v Ruzyni, socha Krista byla uložena v Lapidáriu Nadace Český barok v Rámové ulici v Praze, hlavice nebyla nalezena vůbec. Právě obava o odcizení obnovené památky vedla současné majitele k tomu, proč se nakonec rozhodli umístit ji přímo do obce, kde bude stále na očích. Práce na obnově památky byly svěřeny akademickému sochaři Petru Vitvarovi. Socha je z pískovce, na čtvercové desce je čtyřboký ořímsovaný sokl, zdobený na přední straně reliefním znakem Montecuccoliů, v té době držitelem liblínského panství, na zadní straně je vytesaný letopočet 1722. Sokl nese hladký válcový dřík s kompositní hlavicí, ozdobenou volutami, festony a okřídlenými hlavičkami andílků (voluty jsou závitnice, spirálové závity, festony jsou závěsy z listí nebo květů). Na hlavici stojí postava zbičovaného Krista, oděného v plášť, ve svázaných rukách při levém boku drží pozlacenou cukrovou třtinu, hlava pootočena doprava, nad ní zlacená svatozář. Velmi cenný originál sochy Krista bude zanedlouho po restaurování umístěn do kaple, aby již nebyla vystavena povětrnostním vlivům, vandalům a zlodějům. Kaplička je v letní turistické sezóně otevřena pro veřejnost, takže bude možné si originál sochy prohlédnout. Název této sochy Ecce Homo – latinsky Ejhle člověk se vysvětluje v bibli. Podle Janova evangelia tak zvolal Pilát k židům a ukázal na zbičovaného Ježíše s trnovou korunou.
  • Dalovické Tvrziště

    Dalovické Tvrziště

    Dalovice, 36263

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Ačkoliv je v pramenech připomínána dosti pozdě, víme na základě archeologických nálezů, že k založení místní tvrze došlo již na konci 12. století. Je pravděpodobné, že tvrz vznikla mimo jiné k ochraně sedlecké stezky. První písemné zprávy máme až z let 1457 a 1462, kdy je zmiňován jistý Arkl Tussel „de Stalticz“ či později „de Talticz“. Později získali dalovické léno příslušníci rodu Hýzrlů z Chodova. Jako první je jmenován k roku 1498 pan Albrecht, který se tehdy píše „zu Thelbicz“. Zajímavé zprávy pocházejí z let 1502 až 1503, kdy loketská lenní šlechta vedla spory se zástavními pány Loketska, se Šliky. Při nich byly Dalovice šlikovským vojskem 6. února 1503 obleženy a dobyty. Po té byla nejspíše stará tvrz opuštěna. Z tvrze se zachovalo sklepení.

  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Zřícenina Petrohrad

    Zřícenina Petrohrad

    Petrohrad, 43985

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina gotického hradu stojí na vysokém návrší nad obcí Petrohrad na Lounsku v Ústeckém kraji. Dochovaly se pouze obvodové zdi paláce, zbytky hradebních zdí a kaple Všech svatých vybudovaná v polovině 17. století na základech okrouhlé hradní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 2. polovině 14. století postavit Petr z Janovic. Hrad byl majetkem pánů z Janovic do roku 1483, poté jej vlastnili Gutštejnové a páni z Kolovrat. V roce 1559 je hrad uváděn jako pustý.

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč

  • Hrad Roupov

    Hrad Roupov

    Roupov, 33453

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu Roupov stojí na ostrohu nad stejnojmennou obcí na Plzeňsku. Z hradu se zachovalo obvodové zdivo hradního paláce, opevnění východního předhradí se dvěma baštami, torzo vstupního křídla s bránou a válcová obranná věž. Mimořádnou zajímavostí je hradní kuchyně z konce 16. století se štíhlým osmibokým komínem, který je charakteristickou dominantou zříceniny hradu Roupov. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl zřejmě již ve 13. století. V letech 1380 – 1393 byl hrad zcela přestavěn královskou dvorní hutí pro Něpra z Roupova. V letech 1595 – 1598 byla vybudována velká hradní kuchyně a hradní interiéry byly vyzdobeny přepychovými kamny. Páni z Roupova vlastnili hrad do roku 1607. Za třicetileté války hrad hodně utrpěl. Po roce 1704, kdy získal roupovské panství Jan Jiří z Haubenu, začal hrad chátrat a byl používán jako levný zdroj stavebního materiálu.

  • Památník Ypsilonka

    Památník Ypsilonka

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 43,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Ypsilonka je název křižovatky cca 5 km východně od Chebu, nedaleko Jesenické přehrady. Roku 1873 zde byl umístěn jeden ze základních triangulačních bodů v Čechách. Název lokality je odvozen od rozcestí ve tvaru písmene ypsilon. Nachází se zde rovněž památník 2. divize americké armády, která v průběhu II. světové války osvobodila město Cheb.

  • Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku

    Vroutek, 43982

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Obec Vroutek se nachází 4 km jižně od Podbořan. Kostel svatého Jakuba Většího ve je unikátní románskou stavbou z 1. poloviny 13. století. Jedná se o jednolodní stavbu s věží na západní straně a půlkruhovou apsidou na straně východní. Strop lodi byl zaklenut v 16. století. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Na východním průčelí kostela se nachází trojúhelníkový štít a socha svatého Jakuba ve výklenku. V ose apsidy je štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, vlysy a římsy z pískovce bílého. Střechy jsou kryté šindely. Ve věži kostela je zvon z r. 1591.

    Při severozápadní straně kostela stála tvrz, obytné sídlo vroutecké vrchnosti. Oba objekty, tvrz a kostel, tvořily původně jeden celek, který byl opevněn příkopem a valem. To poskytovalo okolí dobré útočiště. Dveře uzavírající zdi o síle 130 cm zajišťovaly zásuvné závory.

  • Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. pol. 17 století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.

  • Zámek Velichov

    Zámek Velichov

    Velichov, 82249

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Velichov leží na břehu Ohře, nedaleko Ostrova. Zámek byl vystavěn po r. 1747, kdy zdejší statek koupil Jan František Hessler. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti v r. 1770. Pozdně barokní zámek vybudovaný ve středu obce na pravém břehu Ohře v l. 1747-1755 byla jednopatrová stavba o dvou příčně situovaných křídlech obdélníkového půdorysu. Hlavní průčelí bylo zdůrazněno dodnes zachovaným zaobleným rizalitem a zahradní průčelí bylo členěno dnes částečně zachovalými korintskými pilastry. Tehdy zde byla také zřízena zámecká zahrada. Četné pozdější přestavby sice zachovaly základní dispozici původní zámecké architektury, ale téměř setřely její historický ráz. Zejména úpravy fasád a interiérů prováděné r. 1870 za tehdejšího majitele, karlovarského lékaře a lázeňského podnikatele Dr. Löschnera. Poslední adaptace zámku byla provedena v l. 1976-1977. Také zámecký park se zachoval v původní podobě.

  • Hrad Krašov

    Hrad Krašov

    Všehrdy, 83056

    (ve vzdálenosti 44,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova.

  • Zámek Radnice

    Zámek Radnice

    Radnice, 33828

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek stojí v jižní části náměstí ve městě Radnice na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélníková budova se středním rizalitem. Na zámku jsou k vidění muzejní sbírky – etnografické, historické a přírodovědné exponáty z Radnicka, starožitnosti místního rodáka V. Kočky-Amorta, tématem jsou i osobnosti města. V muzeu je uložena zajímavá opona radnického ochotnického spolku, je zde zobrazena podoba zámku z roku 1801.

    Zámek nechali kolem roku 1730 postavit Harrachové. Po nich získali zámek Šternberkové, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Na počátku 19. století si však Šternberkové vybudovali nové zámecké sídlo a radnický zámek opustili, na zámku pak sídlila pouze hospodářská správa a od roku 1827 byl v přízemí zámku hostinec. V roce 1849 zámek vyhořel, poté byl opraven a upraven do dnešní podoby.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Osek, 33821

    (ve vzdálenosti 45,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným  uzavřeným kněžištěm. Při barokizaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba.

  • Zámek Kozel

    Zámek Kozel

    Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo nezvykle pozdě, tj. až koncem 18. století. Na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V polovině 90. let 18. století byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Nachází se zde původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. Obdivovat můžete halu s malbou navozující iluzi zimní zahrady, Kuřácký salón se sbírkou dýmek, ložnici pro hosty s rokokovým lůžkem, toaletní pokojík, Lovecký salónek s renesančními zbraněmi, Kulečníkový sál a další salóny a pokoje, které vás vrátí zpět na přelom 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu, kde roste přes 6 000 stromů.
  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Zámek Ostrov

    Zámek Ostrov

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 47,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Rozlehlý zámecký areál se nachází ve městě Ostrov na Karlovarsku. Zámecký areál tvoří zámek s Bílou bránou z roku 1690 a Bílým dvorem z let 1693 – 1696, dále Šlikovský zámek, ze kterého se dodnes dochovaly pouze zbytky dvoupatrové průčelní zdi a části příček. Zámecké objekty stojí na okraji udržovaného parku. Areál doplňuje raně barokní letohrádek, který je využíván jako galerie.

    V 15. století získali zdejší panství Šlikové. Ve 2. polovině 17. století byl na místě staršího objektu vybudován tzv. Šlikovský zámek. V letech 1685 – 1692 vznikl při zámeckém objektu nový tzv. Lauenburský zámek. V roce 1691 Šlikovský zámek vyhořel, později byl opraven a využíván jako vedlejší zámecká budova. Po roce 1918 sloužil zámecký areál jako sídlo školy, poštovního úřadu, lesní správy, část zabrala i armáda. V roce 1939 zde nacisté zřídili koncentrační tábor a po vypuknutí 2. světové války tady bylo vojenské skladiště. Dnes je zde Střední průmyslová škola.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní areál Ostrov - Posvátný okrsek

    Klášterní 141, Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Na západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa) s barokním Letohrádkem se rozkládá rozsáhlý klášterní areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Od padesátých let 20. století zde sídlil vojenský útvar, za jehož trvání zchátral a byl téměř zničen. Nedávná rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu a Zámeckého parku obnovila vzhled těchto památek do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku. Součástí klášterního areálu je nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma stovkami zvířat.

  • Zřícenina Skála

    Zřícenina Skála

    Radkovice, 82978

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Romantické zříceniny hradu Skála se ukrývají v hlubokém lese na členitém buližníkovém hřebenu poblíž Přeštic na Plzeňsku. Dispozice hradu byla neobvyklá. Hrad totiž tvořila za sebou umístěná 2 samostatná hradní jádra – Horní a Dolní hrad – které mohly plnit obrannou i obytnou funkci, a to nezávisle na sobě. Šlo tedy o u nás velmi vzácný typ dvojhradu. Horní hrad tvořily dva paláce. Dolní hrad byl donjonového typu s čtverhrannou obytnou věží. Kromě mohutných valů a příkopů se zachovaly zbytky hradeb přilepené ke skále a zdivo hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1318, kdy se po hradu psal Vilém z Rýzmberka. Za pánů z Rýzmberka hrad třikrát dobývalo vojsko krále Václava IV. Výsledky obléhání však nejsou přesně známy. V roce 1441 byl však hrad dobyt a vypálen kvůli loupeživým nájezdům hradní posádky. Hrad byl poté znovu obnoven, avšak postupně chátral a v roce 1568 se uvádí již jako pustý. Protože se z hradu ještě v 17. století zachovaly mohutné zříceniny, ve kterých se ukrývali loupežníci, nechal císař v roce 1652 Skálu rozbořit.

  • Hrad Hartenberk

    Hrad Hartenberk

    Josefov, 82881

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zříceniny barokně přestavěného gotického hradu Hartenberk stojí na ostrohu nad osadou Hřebeny na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu a mladšího barokního zámku se dochovala věž s hrazeným parkánem, torzo paláce, zbytky sklepů a dalších budov. Zajímavostí je ve skále vytesaná 40 metrů hluboká studna.

    Hrad založili ve 13. století páni z Hartenberka. Od poloviny 14. století byl hrad královským majetkem. V roce 1426 hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Pak tady sídlili Šlikové, v roce 1547 se hrad opět dostal do královských rukou. Poté se zde vystřídala řada majitelů – páni z Písnice, Bredové a po nich Auersperkové, za kterých zde v letech 1819 – 1823 pobýval německý básník J. W. Goethe. V 17. století byl hrad barokně přestavěn na pohodlnější zámecké sídlo. Po roce 1945 však objekt postupně chátral a kolem roku 1990 vyhořel. V současné době je Hartenberk soukromým majetkem a je veřejnosti přístupný.

  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

  • Stará radnice

    Stará radnice

    Ostrov, 36301

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Původně gotická stavba, což dokládají mohutná obvodová zdiva s podloubími. Středověkem dýchají také sklepy, jejichž původ sahá až do čtrnáctého století. Po požáru v šestnáctém století byl dům přestavěn v duchu renesance. Dodatečně vznikla hranolová věž s hodinami, znakem města a třemi reliéfy, znázorňujícími Šalamounův soud, Spravedlnost a Zuzanu v lázni. Zhruba za tři století nato dostal dům po dalším požáru novogotickou podobu. Dnešní obřadní síň se pyšní dochovaným fragmentem původní renesanční malby. Prostor půdy je celoročně využíván pro pořádání výstav.
  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Zámek Chudenice

    Zámek Chudenice

    U Černínského zámku 1, Chudenice, 34014

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Barokní zámek je klenotem obce Chudenice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z původní tvrze se dochovala okrouhlá bašta. Na zámku je Muzeum Josefa Dobrovského, který v Chudenicích rád pobýval, je zde také stálá expozice historie rodu Černínů, expozice Jaroslava Kvapila, který se tady narodil, a expozice věnovaná historii městečka. K vidění jsou i dobové zámecké interiéry.

    Zřejmě již ve 13. století vznikla původní gotická tvrz, od té doby až do roku 1945 vlastnili chudenické panství příslušníci jediného rodu – Černínové z Chudenic. Na konci 16. století byla tvrz renesančně přestavěna na tzv. Starý zámek. V roce 1776 byl pak zámek podle plánů K. Ballinga barokně přestavěn a to prakticky do dnešní podoby.

    Léto v Chudenicích: Červenec 25.-27.7.2008 - Pouť ke cti sv. Anny Srpen 2.8.2008 - Večer s režisérem Z. Troškou 8.8.2008 - Folkový koncert Vojta "Kiďák" Tomáško 15.8.2008 - Noční oživené prohlídky 16.-17.8.2008 - Šermířská a divadelní vystoupení v provedení rytířů z Gwydyonu 23.8.2008 - Vystoupení Šermivaldo Clatonia "Pazourkem a střelným prachem" 31.8.2008 - Poutní slavnost ke cti sv. Jana Křtitele
  • Zámek Mašťov

    Zámek Mašťov

    Mašťov, 43156

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Velký barokní zámek, který stojí na Zámeckém kopci, je dominantou městečka Mašťov na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá stavba s nádvořím s arkádou a věží na jižní straně a dvěma bastiony na západní straně.

    Na místě původního knížecího dvora byl ve 13. století vybudován hrad, který však v roce 1421 vypálila křižácká vojska. Poté byl hrad opraven a vystřídalo se tady několik majitelů. V roce 1571 byl hradní areál za Jana Valdemara z Lobkovic přestavěn na renesanční zámek. Za hrabat Goltzů, kteří vlastnili zdejší panství v letech 1661 – 1791, byl zámek barokně upraven. V 19. století sloužil zámek potřebám vrchnostenských úřadů, jako byty pro úředníky a v posledních letech byl využíván jako domov mládeže.

  • Zřícenina Lopata

    Zřícenina Lopata

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad zřejmě založil v letech 1367 – 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 – 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.

  • Chebský špalíček

    Chebský špalíček

    Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Špalíček je název skupiny jedenácti kupeckých domů uprostřed náměstí Jiřího z Poděbrad v západočeském Chebu. Jde o velmi zajímavé stavby, které vznikaly pro potřeby místních kupců již od 1. poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl soubor dotvořen cca 0 100 let později. Kvůli nedostatku místa a malým parcelám byly stavby hnané do výšky (3-4 patra). Špalíček je rozdělen do dvou bloků mezi kterými vede úzká (160 cm) Kramářská ulička. V roce 1965 byl rekonstruován a restaurován. Původní třetí blok na západní straně náměstí byl zbořen pravděpodobně někdy v 19. století.

  • Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Kostel sv. Mikuláše v Chebu

    Cheb, 35002

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Kostel pocházející ze 13. století se nachází v Chebu. Z původní stavby se moc nedochovalo, kostel byl přestavěn a po požáru v roce 1742 opraven. V roce 1945 byly nové střechy zničeny.

  • Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Horšice, 33455

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Obec Horšice leží jihovýchodně od Přeštic a první písemná zmínka o obci je z roku 1245. Dominantou obce je gotický kostel svatého Matěje pocházející ze 14. století. Kostel byl rozšířen o barokní kapli a nad kostelem se zvedá gotizující věž z roku 1859. Kostel se vyznačuje hrotitými okny, lomeným profilovaným portálem a gotickou klenbou v presbytáři.

  • Židovský hřbitov Hroznětín

    Židovský hřbitov Hroznětín

    Hroznětín, 36233

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Od roku 1499 bylo v Hroznětíně židovské ghetto, jak o tom svědčí židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách.Hřbitov byl v pozdnějších dobách těžce poškozen nacisty. V současné době je po rekonstrukci.
  • Hrad Cheb

    Hrad Cheb

    Dobrovského 21, Cheb, 35001

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Chebský hrad stojí na ostrohu nad řekou Ohří v Karlovarském kraji. Rozsáhlý románský hrad je jednou z nejcennějších památek svého druhu u nás. Chebský hrad je jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí v České republice.

    Dominantou hradu je dnes tzv. Černá věž, kdysi součást románského opevnění. Původní vysokou stanovou střechu nahradila v roce 1774 kamenná nadezdívka, která nyní slouží jako vyhlídkový ochoz. V severní části nádvoří stojí románský hradní palác, ze kterého se do výšky 1. patra dochovala severní a východní zeď se sdruženými okny. Z barokní přestavby, která měla hrad proměnit v nedobytnou citadelu, se dochovaly cihlové hradby a kasematy. Nejvzácnější a nejzachovalejší stavbou hradního areálu je dvoupodlažní románsko-gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Na hradě je k vidění stálá expozice věnovaná výsledkům archeologických výzkumů a expozice chebského kamnářství.

    Na místě slovanského hradiště nechali páni z Vohburgu v 1. polovině 12. století postavit kamenný hrad, který nechal císař Fridrich Barbarossa po roce 1165 přebudovat na reprezentativní falc. Po připojení k Českému království se Cheb stal královským hradem. Chebský hrad byl spíše jen udržován, výrazné úpravy se uskutečnily až v 15. století. Po třicetileté válce se Cheb změnil v barokní pevnost, tehdy také došlo k radikální úpravě opevnění hradu. Po roce 1720 ztratil hrad svou strategickou úlohu. V roce 1742 zničila hrad francouzská vojska, hrad poté dále chátral. V 19. století sloužil areál jako skládka odpadu a hlíny ze zbouraného městského opevnění. V letech 1911 – 1934 zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Dnes hrad spravuje Chebské muzeum.

    Hrad je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října.

  • Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Kostel Narození Panny Marie v Domažlicích

    Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Domažlická věž je odpradávna symbolem západočeského města, ale dodnes není zcela jasné, zda se původně jednalo o samostatnou hlásku či byla, tak jako dnes, součástí kostela Narození Panny Marie. Každopádně je vývoj těchto staveb do značné míry stejný.

    Kostel byl založen společně s městem pravděpodobně ve 13. století, i když některé prameny hovoří o svatyni na tomto místě již na počátku století 12. Významné úpravy proběhlůy ve stylu pozdní gotiky a z tohoto období se také zachovala boční loď s křížovou klenbou a profilovanými portály. Po velkém požáru v roce 1747 byl kostel takřka od základů barokně přebudován a z tohoto období pochází také vnitřní výzdoba od malíře F. J. Luxe. Chloubou kostela je bohatě zdobený hlavní oltář.

    Domažlická věž, která ke kostelu přiléhá je známá především díky svému vyklonění od svislé osy, které činí u vrcholu věže 70 cm!

  • Chodský hrad

    Chodský hrad

    Chodské nám. 96, Domažlice, 34401

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Při budování města Domažlice v letech 1262-65 nechal Přemysl Otakar II. vystavět v jižním cípu města hrad, který svým opevněním zesiloval městské hradby. V průběhu let hrad mnohokrát změnil svou prvotní funkci. Sloužil jako vězení, solnice, sídlila zde městská správa a škola. V minulých letech byl hrad po požáru uzavřen, ale po rozsáhlé rekonstrukci je opět přístupný veřejnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnou stálé expozice archeologie, historie, národopisu a přírody Chodska. Je možné vystoupit na hradní věž nebo si prohlédnout sklepní lapidárium a hradní nádvoří.
  • Starý Herštejn

    Starý Herštejn

    Poběžovice, 34522

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Zříceniny hradu Starý Herštejn se ukrývají mezi stromy na strmém skalnatém kopci (878 m) v jižní části Pivoňských hor na historické česko-hornofalcké hranici. Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na Domažlicku v Plzeňském kraji. Z hradu se dochovalo pouze torzo kulaté věže, dva pásy vyzděných příkopů a zbytky zdí. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad vznikl po polovině 13. století, jeho zakladatelem byl zřejmě Protivec z Herštejna. V roce 1328 získal Starý Herštejn rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, brzy však hrad ovládal král Jan Lucemburský. V roce 1421 dobyli hrad husité. Později se zde vystřídalo několik majitelů, až se na hradě v roce 1510 usadil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal obávaným zemským škůdcem, protože se svou družinou přepadával kupce na královských silnicích, proto byl Starý Herštejn na základě královského rozkazu dobyt a pobořen, poté již nikdy nebyl obnoven. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Vodní hrad Švihov

    Vodní hrad Švihov

    Švihov, 34012

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Pozdně gotický hrad byl původně vodou chráněnou tvrzí ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Vihovský z Rýzmberka nový hrad s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Po třicetileté válce byl hrad změněn na sýpku a v 19. stol. opuštěn. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, zajímavá je rovněž hradní zbrojnice.
  • Zřícenina Krakovec

    Zřícenina Krakovec

    Krakovec č.p. 4, Krakovec, 83214

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Lázeňský dům Purkyně)

    Gotický hrad Krakovec vystavěný koncem 14. století patřil k nejluxusnějším hradům své doby a tak byly jeho obranné prvky sníženy na minimum. Za celé dlouhé roky výrazně nezměnil svůj vzhled, podepsal se na něm pouze čas. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple. Za prohlídku stojí i zachované gotické sklepení s několika schodišti. Do hradu se vstupovalo po mostě nad nevelkým příkopem, který měl poslední článek padací. Krakovec je známý také jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem na koncil do Kostnice. Kázal po okolí, napsal zde závěť a list přátelům. Jeho pobyt na hradě připomíná pamětní deska. Tento hrad je lákavý nejen pro návštěvníky, ale inspiruje i filmaře. Natáčel se tu pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice.